Tunguzská záhada

Tunguzský meteorit, nebo také tunguzská katastrofa je označení mimořádně silného výbuchu, ke kterému došlo 30. června 1908 v prostoru centrální Sibiře. Dodnes nemají všichni jasno, čím byl způsoben a bylo již zveřejněno mnoho teorijí.


K mohutnému výbuch došlo přibližně v 7.15 ráno místního času nad prakticky neobydlenou oblastí tajgy v Tunguské oblasti pojmenované podle řeky Podkamenná Tunguska. Průlet svítícího tělesa atmosférou byl pozorován mnoha svědky a je obvykle popisován jako "jasná žlutá koule nebo válec" letící oblohou. Podle některých autorů byl průlet tohoto tělesa atmosférou pozorován i v Česku v době okolo půlnoci a letící žhavé těleso ve velké výšce prý směřovalo východním směrem.

Výbuch (podle části svědků 3 po sobě jdoucí exploze) byl natolik silný, že byl slyšitelný do vzdálenosti kolem 1000 km, vyvrátil nebo přelámal kolem 60 milionů stromů na rozloze větší než 2 000 km2, rozbíjel okna domů ještě v městě Vanavara, vzdáleném od epicentra asi 65 km. Seismické otřesy po explozi zaznamenaly seismologické stanice po celém světě a následný obrovský lesní požár byl pozorovatelný ze vzdálenosti mnoha set kilometrů. Do atmosféry se dostalo nesmírné množství malých částic především popela z lesních požárů a v oblasti poblíž výbuchu padal několik dní černý déšť. V následujících nocích byla obloha i v Evropě podivně světlá a jevy podobné polární záři byly pozorovatelné i ve střední Evropě. Lidé v blízkých oblastech utrpěli zvláštní popáleniny pokožky, které se jen obtížně a velmi dlouho hojily.

Protože se na místě exploze nenašel kráter, je pravděpodobné, že k výbuchu došlo v atmosféře ve výšce asi 5-10 km nad zemským povrchem.
Výpočty síly výbuchu se značně liší a jednotliví autoři uvádějí hodnoty 10–25 megatun TNT. V některých pramenech je dokonce uváděno až 50 Mt TNT.


Více, či méně pravěpodobná vysvětlení:

Výbuch meteoritu, komety nebo planety
Z výsledků pátrání různých výprav však vyplývá, že v místě exploze nebyly nalezeny oblasti s anomálním výskytem neobvyklých chemických prvků nebo sloučenin ani částice, které by bylo možno prohlásit za zbytky meteoritu. Některé zprávy uvádějí zvýšený obsah iridia v půdě, popř. nálezy mikroskopických sklovitých částeček v půdě
, ale přesvědčivé důkazy nebyly podány.
Poměrně věrohodně vyznívala hypotéza o kometárním původu tělesa, protože vysvětluje skutečnost, že neexistují průkazné nálezy zbytků hmoty meteoritu. Novější výzkumy však vedly k domněnce, že tělesem byla planetka. V roce 1983 publikoval Zdeněk Sekanina práci na základě svých modelů, která kritizovala kometární původ tělesa, protože kometa by vybuchla mnohem výš než v 10 km. Tělesem měla být kamenná planetka. Tento názor ve vědecké obci převažuje.
Na místě jsou patrné biologické změny na rostlinstvu. Došlo k urychlenému vzrůstu mladých stromků po katastrofě. Ten zastánci kometové teorie vysvětlují dopadem značného množství minerálních hnojiv ze složení jádra komety. Mutační podmínky rostlin se v oblasti zvýšily 10 - 12 krát. K mutacím došlo však i u některých zvířat.

Havárie kosmické lodi
Hypotéza o katastrofě kosmické lodi je podpořena především údajným manévrováním tělesa před výbuchem, tj. změnami směru letu odvozenými z výpovědí svědků jeho průletu před výbuchem. Zbytky kosmické lodi se také nenašli, ale kdo ví, jakou technikou by mimozemšťané disponovali, kdyby to tak opravdu bylo.

Antihmota
Podle některých autorů by exploze v Tunguské oblasti mohla být způsobena anihilací malého množství antihmoty, které se nějakým způsobem dostalo do blízkosti zemského povrchu. Zásadním nedostatkem této teorie je to, že nevysvětluje způsob, jakým by se předmět z antihmoty dostal zemskou atmosférou do místa výbuchu, protože k anihilaci by zákonitě mělo dojít už při prvním kontaktu s vysokou atmosférou. Nevysvětluje také pozorovaný přelet tělesa nad rozsáhlým územím Evropy a Asie. Leda, že by šlo o kosmickou loď využívající k pohonu antihmotu.

Černá díra
Poměrně fantastická teorie vykládá Tunguzský výbuch jako setkání Země s miniaturní černou dírou, jejíž zánik by provázela obří exploze. Stejně jako verze o antihmotě nevysvětluje (kromě již zmíněné kosmické lodi) poměrně dlouhá předchozí pozorování tělesa a zároveň současná fyzika není jednotná v teoretickém vysvětlení existence černých děr tak malé velikosti. V nejnovějším urychlovači částic v CERNu se však výskyt malých černých děr s napětím očekává.

Výbuch zemního plynu
Podobně jako předchozí teorie nevysvětluje předpokládaný výbuch mimořádně silného výronu zemního plynu předchozí pozorování úkazů na obloze. Tato verze nepočítá s vulkanickou činností iniciující uvolnění zemního plynu - k uvolnění zde dochází "studenou" cestou.

Elektrický výboj
Dosti zajímavá je spekulace o výzkumu srbského fyzika Nikola Tesli, jenž pracoval na přenosu elektrické energie na dálku, „bez drátů“. Jeho výzkum je provázen řadou nejasností. Spekuluje se, že se Teslovi pokus vydařil a elektrický výboj se objevil právě nad tundrou v oblasti tundry. Také není jasné, zda Tesla měl tuto technologii plně pod kontrolou, čili zda věděl, kde se onen výboj objeví.

Neuvěřitelné je, že při takové ohromné explozi nepřišel o život jediný člověk. Byla to jen obrovská náhoda, nebo snad úmysl?
Nemohlo snad jít přeci jen o nepovedené nouzové přistání nějaké kosmické lodi?
Nebo snad geniální vynálezce Tesla úmyslně směřoval svůj experiment na neobydlenou oblast?

Teorijí je mnoho a je možné, že s rozvojem vědy se i tato již stoletá záhada vyřeší. Třeba za pomoci úplně jiného vysvětlení, než zde bylo uvedeno.