UFO v CZ - Krumvald

Místo: Krumvald
Datum: 24.1.2009
Čas: 18:10

První velké pozorování UFO na území České republiky v tomto roce (2009) se uskutečnilo 24.ledna v Krumvaldu, což je jedna málá víska s cca 10 chalupami vzdálená 15 km jihozápadně od okresního města Pelhřimov. Pozorovatelem byl pan Karel, jehož celé jméno na jeho přání z pochopitelných důvodů neuvádím.

Nejdříve jsem chtěl celý "incident" popsat vlastnímy slovy, ale nakonec jsem se rozhodl pro uveřejnění té najzajímavější části našeho rozhovoru. Alespoň se tak vyhnu nechtěným nepochopením. Předně chci upozornit, že fotografie lesa a cesty byla pořízena před 3 letym jeho dcerou a vše je tam pro ilustraci zakresledno dodatečně. Pan Karel nemá mobil s fotoaparátem, ani žádný jiný záznamový přístroj, takže fotografie neznámého letícího tělesa bohužel nejsou k dispozici.


Rozhovor s panem Karlem (PK) a autorom (AU)

AU: Tak Vy jte viděl UFO?
PK: Já nevim co to bylo.
AU: Jestli nevíte co to bylo a letělo to, tak to bylo UFO
PK: Jo, tak to to teda bylo UFO
AU: Kde to bylo?
PK: Na chalupě v takový vesnici, kousek u Pelhřimova. Krumvald se tam jmenuje.
... Pan Karel mi to ukazuje na mapě.
PK: Konečně bylo trochu teplejc, tak sem se tam zajel kouknout, jak to přežilo ty mrazy.
AU: A co se to tam teda stalo?
PK: Prolez sem chalupu od zhora dolu. Všechno bylo v pořádku, jen trošku ohlej okap od sněhu. Stejně sem tam ale byl moc dlouho a koukám, že už se začlo stmívat. Než sem to zase všechno zadělal, tak už byla tma a musel sem domu. Jdu tudy k autu a najednou se otočim támhle k lesu (ukazuje na fotografii) a jen tak koukám. Ani nevim proč. Jen tak jsem zíral na ten les.
AU: Co jste tam viděl?
PK: Právě že nic. Když teď na to vzpomínám, nikdy před tím jsem se takhle zbytečně někam "necivěl".
AU: A co bylo dál?
PK: Potom najednou z tohodle lesa vyletěla nahoru oranžová koule. Letěla pomalu a úplně potichu. Chvilku stála nad tim lesem, pak zesvětlala, až jakoby do žluta a obrovskou rychlostí odlítla pryč.
... Na panu Karlovi bylo vidět, že ho to pěkně rozrušilo.
AU: A kam letěla?
PK: Tudy. Takhle (šmátrá rukou na fotografii). Nejdřív pomalu kolmo nahoru a pak pryč ode mě, trochu do prava. Ale jen trochu.
AU: Jak rychle to odletělo?
PK: To nedokážu odhadnout, ale když to odlítalo, tak to bylo hned pryč. Tak 2-3 vteřiny a bylo to fuč. Takhle rychle by ani letadlo neulítlo.
AU: Velikost by jste dovedl odhadnout?
PK: To taky netušim. Ale bylo to z mýho pohledu takhle veliký, jako ta nakreslená značka.
AU: Všiml jste si že by to mělo nějaký kovový trup, nebo tak něco?
PK: Ne. Byla tma, takže jsem viděl jen to světlo
?
AU: Nemohl to být nějaký osvětlený letící balónek, lampion, nebo tak něco?
PK: Nesmysl. Viděl jsem, jak se to vynořuje z toho lesa, protože nejdřív byl vidět jen kousek a až potom celá koule. A takhle rychle by žádnej lampion neuletěl. Kromě toho to bylo na lampion moc velký.
AU: V e-mailu jste se zmiňoval o nějaké síle co Vás držela.
PK: To je pravda. Když jsem to uviděl, tak jsem chtěl rači vlíst do auta a odjet. Ale nešlo to. Nemohl jsem se ani pohnout, ještě asi minutu po tom, co jsem to viděl. Nějaká neviditelná síla mě úplně paralyzovala.
AU: Na vesnici bývá hromada psů a jiných zvířat. Nechovali se nějak divně? Nepřiměřený štěkot, atd.?
PK: Ne, vůbec ne. Bylo ticho. Úplný ticho. Když teď nad tim takhle přemýšlím, tak to ticho bylo až moc velký. Na tý vesnici je dycky něco slyšet. Psi, kočky, slepice, koně jsou tady... Ale tenkrát jsem neslyšel vůbec nic.
AU: Byl jste se v tom lese potom podívat, co to vlastně bylo?
PK: Tam by mě nikdo nedostal ani párem volů. Dycky na podzim tam chodíme na houby. Teď bych tam ale nešel za nic na světě.
AU: Co jste tedy dělal potom, co to zmizelo? A kolik bylo vlastně hodin?
PK: Tak to náhodou vim docela přesně. Když jsem se trochu vzpamatoval, sednul jsem do auta, kouknul na hodiny na "palubce", pomyslel si- "to zas bude stará držkovat" a jel domu. No, nejelo se mi nejlíp. Furt sem na to musel myslet, až sem se skoro 2x vyboural.
AU: Kolik tedy bylo těch hodin?
PK: Joo vidíte, to sem Vám neřek. Za pět minut čtvrt na sedum.

V rozhovoru s panem Karlem jsem pokračoval ještě asi hodinu. Tu nejdůležitější část jsem již uvedl. Z toho co jsem slyšel a vypozoroval z chování, usuzuji, že nejde o výmysl. I po několika dnech byl pan Karel při vzpomínce na tuto událost značně rozrušen.

Prozatím jsem přesvědčen o pravdivosti pozorování UFO. Ještě k té "paralyzující síle". Podle mě se jednalo spíše o kombinaci leknutí a strachu, která takříkajíc "zmrazila" pana Karla na místě, než o nějakou neznámou energii
. Stejně tak minuta jeho "zmrazení" bude asi nadsazená. Takové chvíle se zdají být věčností, takže se jistě jednalo o nějaký menší časový úsek.